4. Kapitola

Kapitola 4.

          Bylo prvního července a dívky seděly naštvaně v limuzíně. Amanda napůl s Alex poslouchala iPod. Melanie se zachmuřeně dívala z okna a popíjela nealkoholický drink. A Vicky hledala na laptopu informace o tom pohnojovaném táboře.
,,Holky zjistila jsem akorát, že se to jmenuje Jk San´Ann. Mají tam dvanáct koní a z toho dva poníky. Spí se tam v chatkách... to nevím co to má znamenat. A jediné co tam připomíná civilizaci, je automat na kávu,” oznámila Vicky věcným tónem a povytáhla obočí.
,,To si děláš srandu? Chatkách? Co to má být?” zeptala se Melanie.
,,Asi nějaký apartmán...” zatvářila se kriticky Alex, která si mezitím vytáhla z ucha sluchátko iPodu.
,,Doufám. A vřele!” pronesla Vicky a v hlase jí zazníval potlačovaný vztek.
,,Amando, co na to říkáš?” zeptala se Melanie.
,,No, neříkám radši nic, ale jedno vím. Musíme zavolat designera!” pověděla jim sarkasticky Amanda.
,,Myslíte, že tam trefí FeDex?” vyprskla Vicky.
,,Do takového zapadákova? Nemyslím, vždyť to do prdele není ani na mapě!” zuřila Alex.
,,Počkej, něco jsem našla, takže to na mapě možná je. Ne, to je San´Em,” otáčela zuřivě mapou Melanie.
,,Sem to říkala, ne?” smála se už Alex.
Dívky se dívaly do Vickyina laptopu, když jim řidič oznámil: ,,Dámy, dívejte se z okna, uvidíte výběhy.”
Všechny se nalepily k oknu a  v tom Amanda zděšeně vykřikla: ,,To je kůň?”
,,Zřejmě ano,” řekly Alex, Mel a Vicky současně a přitiskly obličeje ke sklu.
,,To jsem zvědavá, kde to má brzdy,” hlesla potichu Amanda.
,,Nikde, ty pako!” podívala se na ni pohoršeně Alex.
,,Seš nějaká chytrá, ne?” vyštěkla Amanda.
,,Ne," zamručela si pro sebe potichu Alex.
         Když dojely na místo, dívky se nerozhodně dívaly kolem.  Vystoupily a  vzpoměly si na své psy v kufru auta. Vypustily pejsky a řidiči řekly, aby zbytek tašek vyložil. Zavolaly si  své mazlíčky a vydaly se v jehlových podpatcích po kamenité cestě vstříc prázdninám. Samozřejmě pořád zakopávaly a klopýtaly. Vtom k nim přišla žena středního věku, ne moc upravená a podle dívek vypadala, že má všechno oblečení z předloňské sezony.
,,Kdo jste a co tu děláte?” zeptala se a pobaveně se podívala na jejich boty. A hned poté na jejich oblečení.
,,My jsme z Los Angeles. Máme tu být na tábor. Jinak já jsem Amanda Sheehan. A vy?” odfrkla si Amanda a uhladila si letní šaty bez ramínek.
,,Já jsem Melissa a jsem vedoucí tohoto tábora. Už vím kdo jste. Ty,” ukázala na Alex, ,,Jsi Alex Fleury, že? Ty,” podívala se na Melanie, ,,jsi Melanie DellaValle. A ty musíš být Victorie Baldwin.”
,,Ano, trefila jste se,” usmála se na Melissu Melanie.
,,Pojďte za mnou, ukážu vám, kde budete po dobu prázdnin bydlet,” oznámila jim  a vedla je ke stáji.
,,Co to tu páchne?” podivila se Vicky a schovala ruce do kapes svých moderních riflových šortek s uměleckým potrháním.
,,Jo, souhlas, to je smrad, že by jeden pad!” zanotovala si Amanda, váhající na okraji cesty.
,,To je hnůj, který se naučíte kydat. Ve skutečnosti je to to, co produkujeme my. A nazýváme to exkrementy, ale u koní se tomu říká ‘koblížek’, víte?” řekla jim na to vedoucí sarkasticky.
Dívky se nervózně zasmály. Ale to už je vedla Melissa do jejich ,,království”.
        Když se konečně zastavily, začaly se zmateně rozhlížet po okolí a přemýšlet, kde je jejich hotel. Vtom jim to došlo. Ten hotel byl ten malý dřevěný domeček před nimi.
,,Ne-e. To nemyslíte vážně. To je snad zlý sen! Sorry, ale je to velké jako moje toaleta,”zděsila se Melanie. Alex jen zaúpěla nakopla kámen. ,,Jauvajs!” zaklela a mrzutě si utáhla hedvábný šátek ve vlasech.
Dívky znovu upřely pozornost na svůj hotel.
,,Ten designer bude opravdu nutný,” konečně se vyjádřila Vicky, která je celou dobu rozmrzele sledovala.
,,Cože? O čem to mluvíte?” vyjekla udiveně Melissa.
,,O nic nejde, vůbec se tím nezatěžujte,”usmála se na ni nevinně Amanda. Melissa jen pokrčila rameny, nechala je tam stát a odešla.
,,Zavolal někdo toho designera? Víte co? Já objednám přes internet nějaký nábytek a ty, Ami, zavolej  prosím designera,"obrátila se na Amandu Vicky.
,,Ach jo. Takhle jsem tyhle prázdniny nepřestavovala," vzdychla Alex a smutně pohlédla na okolí. Vicky a Amanda se chopily svých mobilů a začaly plnit zadané úkoly.
,,A je to. Přijedou za chvíli. Domluvila jsem s ním i ten nábytek, takže můžeš zrušit objednávku, Vicky," oznámila všem Ami a pohlédla na Alex. ,, Říkala jsi něco?"
,,Jo. Že jsou tohle ty nejhorší prádniny v mém životě," zamračila se Alex a nakopla další kámen.
,,Souhlasím. Nechápu, jak nám to rodiče mohli udělat."
,,Myslím, že tu za chvíli budou s tím nábytkem," zamyslela se Vicky a zkoumavě pohlédla na obzor, jako by dokázala něco vyčíst z pozice slunce na obloze jako indián. Melanie se jí začala smát a ostatní se přidaly. Vicky, rozený komik, hned začala předvádět další indiánské scénky a dívky se mohly potrhat smíchy.
Po chvíli přijel designer a za pár minut dodávka FedExu s nábytkem. Dívky věděly, že nebude snadný úkol změnit to tu na obyvatelné místo, a proto mu daly dýško.
Když odešly na kopec za chatkou se opalovat, místo se měnilo k nepoznání.
          ,,Nevím, jestli se jim povede něco s tím udělat,” prohlásila pesimisticky Vicky s chmurným výrazem ve tváři.
,,Taky tomu moc nevěřím. Je to moc malé,”oznámila smutně svůj názor Melanie.
,,Taky myslím. Vůbec se mi tam nelíbí,” řekla Alex.
,,Souhlasím se všemi,”chtěla zakončit diskusi Amanda a zvedla se.
,,Jsem zvědavá, jestli se mu to podaří zařídit stylově," přemítala nahlas Vicky, ale v hlase jí zaznívaly pochyby.
,,No, spíš by jsme měly být zvědavé, co na to řekne Melissa," ujala se znovu slova kysele Amanda.
,,Hele, radši se půjdem samy přesvědčit, jak to dopadlo," podotkla Melanie a všechny se zvedly.
Seběhly dolů a zklamně zjistily, že chatka zvenku působí pořád stejným neútěšným dojmem. Ale když vešly, jejich dojem se změnil. Když vešly, uviděly najednou velkou místnost. Protější stěnu zdobilo velké francouzké okno s výhledem na výběhy. Stěny byly tmavě růžové, uprostřed stálo malé pískové sofa, před ním skleněný stůl na světle zeleném koberečku.Na zemi byla dřevěná podlaha. Na stěně byla plazmová televize v bílé barvě. Všude bylo plno polštářků a doplňků a vonělo to tam po růžích na kraji byly misky pro pejsky. Na provizorním pultu stál popcornovač a kávovar. Když vešly do koupelny, kde byl původně jen záchod a umyvadlo, uviděly krásnou bledě modrou koupelnu, byla tam sprcha, záchod, umyvadlo a obrovské zrcadlo. Na zemi bylo plno koberečků a v rohu stála velká kytice rudých růží. Potom vyšly po schodech na horu, a zůstaly stát. Místo hnusných čtyř paland tam byla místnost rozdělena do čtyř částí postelemi v rohu a nočními stolky a na hlavní stěně byla obrovská vestavěná skříň. První koutek patřil Amandě, ta měla svou část pokoje v odstínech růžové a černé. Melanie měla svou část v odstínech fialové a bílé, Vicky v odstínech žluté a oranžové a Alex v pískové a limetkové.  Když se podívaly do skříně, byly tam vybalené všechno jejich oblečení. A vedle každé postele ležel jeden pelíšek. Pejskové v nich už spokojeně odpočívali. Bylo už pozdě a proto se převlíkly do pyžam, odlíčily se a šly spát. Ale usnout se jim moc nedařilo.
,,Holky? Taky nemůžete usnout?"ozvala se Alex.
,,Co kdybysme si na netu pustili videa s koňmi. Jako jak se jezdí a tak," napadlo Vicky. Ostatní jen nadšeně skočily na postel k Vicky, která už zapínala laptop. Melanie ještě vytáhla ze svých zásob sáček chipsů a Alex kyselé bonbony a za chvíli už sledovaly videa jezdeckých šampionů.
,,Ty jo, to bych chtěla umět, takhle skákat. Vypadá to tak lehce a...elegantně," vydechla Vicky, v hlase neskrývané nadšení. Kolem ní zaznělo trio povzdechů. Jakmile se Vicky do něčeho zažrala, nepřestala, dokud tu výzvu nedokázala porazit.
,,Myslím, že to nebude nijak složitý. Určitě to zvládnu hned zítra a taky budu šampionka,"zasnila se Amanda. Alex je nesouhlasně zamručela.
 ,,Jééé, Alex, tahle holka na tom poníkovi ti je děsně podobná. Jako když si byla mladší. Víš, jak ses přistěhovala z New Yorku!"vykřikla Melanie nadšeně. Všechny se na ni podívaly. Alex si nacpala do pusy hrst kyselých bonbonů a razantně zamumlala s plnou pusou: ,,Neee! To rozfofně nééé. Fa upflně jiný nos nef já!" Jenže Vicky si všimla, že se Alex zatvářila provinile, a připadalo jí to navýsost podezřelé, ale nevěnovala tomu pozornost a po chvíli na to zapomněla. Má na práci lepší věci než rozebírat každou grimasu kamarádek.
,,Hele, půjdem spát jo?"zamumlala Vicky, které začaly vadit kousky chipsů a hlavně tolik lidí na její posteli a ostatní dívky se zvedly a skočili do svých postelí. Za chvíli už se ozývalo chrápání psů a pravidelné oddychování dívek.

Předchozí                                                                                                                                                                                                        Další